Ty barvy!

Alexej von Jawlensky: Portrét tanečníka Alexandra Sacharova. 1909

Philippe Halsman

Litevský fotograf židovského původu (1906-1979) se nejprve neproslavil jako umělec, ale jako vrah. Roku 1928 totiž byl totiž odsouzen k deseti letům vězení za to, že údajně zabil svého otce na výletě
v Alpách. Okolnosti byly ovšem velmi nejasné; mnozí (třeba Albert Einstein a Thomas Mann) se zasazovali o Halsmanovo propuštění a tvrdili, že jde o pouhou antisemitskou propagandu. Soud mu nakonec většinu trestu odpustil pod podmínkou, že se už nikdy do Rakouska nevrátí.

Halsman se tedy přestěhoval do Francie, kde se poměrně brzy stal uznávaným módním a portrétním fotografem (pracoval například pro Vogue). Po invazi nacistů do Francie ale emigroval do Spojených států. Tam fotil pro časopisy, ale i pro firmy typu Elizabeth Arden.


Ve 40. letech se seznámil se Salvadorem Dalím a vytvořil sérii jeho portrétů v surrealistickém duchu. Mezi další významné osobnosti, které fotografoval, patřil i Einstein, Pablo Picasso, Alfred Hitchcock, Marilyn Monroe nebo Richard Nixon. Některé z nich zachytil uprostřed skoku....





"The Jump Book": Philippe Halsman a Marylin Monroe. 1959








In voluptas mors. 1951








Dalí atomicus. 1948







Albert Einstein. 1947

Až pojedete do Amsterdamu...

Jacob Israël de Haan
Mladému rybáři

Tvým tvářím krása růží rovná není,

Tulipán nemá něhu bosých nohou,

A neznám oči, co vyjádřit mohou

Po přátelství tu touhu k nezměření.

Za námi bylo moře ve své věčnosti,

Nahoře věčný vzduch šedivou bledost měl,

Jen opuštěná pláž nás oba uhostí,

Jiný zvuk než zvuk moře nezazněl.

Naposled spolu, je čas na návrat.

Já zpátky do Města, ty poplavíš se dál.

Já budu bloudit tam, kde není blaze.

Tak unavený jsem. Tolik jsem míval rád.

Odpusť mi, neptej se, čemu jsem vzdoroval.

A modli se, ať nikdy nepodlehnu tvojí kráse.

Anna Althea Hills: Moře v Laguna Beach. 1921.

Každý někam utíká

Už jsou to dva týdny, co jsem viděla film Venkovský učitel (Bohdan Sláma, 2008), ale pořád nevím, co k němu napsat. Ono už bylo napsáno všechno. Tak jen stručně zmíním, že mě (hodně) nadchl a že mi (často) připomněl můj vlastní život. A taky mám slabost pro hrdiny, kteří někam utíkají. (Viz Zbožný tanec od Klause Manna.) Venkovský učitel ovšem daleko neuteče... A my taky ne, viďte? 90%.